3 věci, které nikdy nedělejte před spaním

Číst nebo dělat některé věci před spaním je někdy docela špatný nápad. Proč? Protože se vám pak o nich může zdát! 

Spousta lékařů, vědců nebo internetových pisálků doporučuje, abychom před spaním odložili všechny elektronické věci, jelikož vyzařují jisté vlny, které nám, lidem, mohou uškodit. Zároveň informace, které na nich před ulehnutím do měkké postele získáme, se nám mohou promítnout i do našeho spánku. 

A proto před spaním nikdy...
1) nečtěte, že atrakce v Prátru po 129 letech končí
Jelikož pak ve snu můžete ocitnout se dvěma spolužačkami a bývalým spolužákem na velkém ruském kole, smát se, divit se, jak je to vysoko, a už vůbec nemyslet na to, že se tato atrakce uzavírá kvůli bezpečnosti. V reálu se však ruší kolotoč s poníky. 

2) nečtěte článek anorektičky, jak se málem ocitla na patologiiJe o mně známo, že bych se v budoucnu ráda zabývala forenzní patologií, a proto jsem byla trochu překvapená, když mě tento sen trochu znepokojil a vyděsil. Pamatuji si, že jsem vlezla, za doprovodu mé mamky, do obyčejného panelákového vchodu. Uvnitř byl útulný pokoj a v něm seděla moje babička s její sestrou, které jsou již samozřejmě v důchodovém (a požehnaném) věku. Babička mi lehce stiskla ruku, přičemž mi nabídla, že se půjdeme podívat do márnice a budu si moci sáhnout na mrtvolu. Trochu jsem se lekla. V tak mladém věku by mi mohl pohled na mrtvé lidské tělo nahnat strach a se svou vysněnou profesí bych se mohla rozloučit. Statečně jsem přikývla, podívala se na mamka (snad ne naposledy) a sestoupila do chladné místnosti společně s tetou (babiččinou sestrou) a bábi. Jaké překvapení mě čekalo, že teta, jakožto osmdesátnice, dělá patoložku! Na stole ležela mladá dívka, kolem 17 let, celá bílá, přikrytá oranžovou dekou. Celkově to tam spíš vypadalo jako u kosmetičky, no řekněte, bývají v márnici na zdech obrazy palem? :-D Teta byla celá v bílém, na hlavě jí seděla ta srandovní lékařská čepička a určovala příčinu smrti. Dívka proskočila sklem. Pravděpodobně sebevražda. Nechápavě jsem se podívala na mé dvě příbuzné. Jasně jsem viděla, že dívka mrkla a otevřela oči.
"To nic, to je jen posmrtná reakce očního nervu." chlácholila mě babička.
Mlčky jsem přikývla, přeci jen, ony dvě tomu rozumí lépe, než-li já. Mrtvola sebou cukla a vystrčila ruku.
"Teto, ale ona není mrtvá." přesvědčovala jsem ji a zamýšlela se, jak může lékař udělat takovouto banální chybu.
"Ale je, holčičko. To je jen fáze, kdy reagují poslední nervy. Neboj se."
Snažila jsem si teda namluvit, že ta slečna po smrti je, i když si právě teď rukou odhrnula tu teplou oranžovou přikrývku a vykulila bělmo.
Babička vykřikla. Teta se divila. Žádná mrtvola. Živá holka. A to prosím není konec příběhu...

3) nehrajte hru se zvířátky, kde jim děláte psychiatra
Díky této hře pokračoval můj připitomělý sen dále. Snažila jsem se z dívky dostat, proč chtěla spáchat sebevraždu. Měla vymyšlené různé verze. A já, jakožto chvilkový psychiatr, jsem jí samozřejmě nevěřila. Zvídavými otázkami jsem z ní nakonec dostala ten správný důvod. Zbytek dne jsem se jen chlubila, že jsem "pomohla obživnout mrtvolu". Možná se o mně dokonce psalo v novinách, kdo ví?

Kratičký článek se nám uchýlil ke konci, i přesto, že jsou to nesmyslné a divné řádky.. :-D
Kdyby si někdo chtěl nechat zdát o tom, že pracuje s duševně nemocnými zvířátky, přikládám odkaz tady. Je to skvělá hra v tom, že si můžete procvičit své znalosti z tohoto oboru (já teda akorát ta zvířata ještě víc pobláznila..), a navíc si zde můžete procvičit 7 cizích jazyků, jako je němčina, angličtina, francouzština, italština, španělština, ruština nebo korejština.