Už zase sedím doma, nohy jsem si natáhla na gauč, pojídám studený meloun a vzpomínám na chvíle strávené v krásném Katalánsku. V tomto případě se nehodí říkat, že jsem cestovala do Španělska, protože hrdí katalánští obyvatelé berou své území jako samostatnou zemi, a proto se od Španělska chtějí "odtrhnout".
Těch sedm dní uteklo jako voda a než se člověk nadál, splynul zase se všední realitou jihomoravského domova. Všude dobře, doma nejlíp, ale v Katalánsku taky skvěle! Náš cíl představovalo asi čtyřiceti tisícové městečko jménem Lloret de Mar. Jestli si vzpomínáte, tak jsem před odjezdem na blogu vtipkovala, že je to takové malé španělské Las Vegas- nemýlila jsem se! Prý 310 diskoték, obchody, bary, restaurace, které nikdy nejdou spát... Zkrátka kousek živé Ameriky na evropském ostrově.
Okouzlení z veselého městečka vystřídalo menší zklamání. Pláž byla nepříjemně kamínková (ale chodidla pak tak vyhlazená, že kam se hrabe Scholl Velvet Smooth!), moře hluboké a studené, i teplota vzduchu se mi zdála celkem nízká (asi jen můj pocit, jsem věčná zmrzlina!).
H Top Royal Beach hotel představoval naopak velké překvapení! Všude čisto, vše naleštěné, ale stejně nejlepší bylo jídlo. Člověk se zde naučil jíst dezert po každém jídle,po dezertu ještě jeden, mít trojité obědy a dvojité večeře!
Trochu si zasportovat a nabourat každodenní "přímořský" stereotyp byl skvělý nápad. Každý si občas potřebuje odpočinout i od toho lenošení.
Krásný den a Adiós amigos!
Vystavil
